Příroda zpracuje vše do posledního lístečku. To by se od ní lidé mohli učit. Když něco v přírodě vyroste, tak po čase zanikne, projde procesem rozkladu, tedy vznikne z toho kompost, následně z něj rostou další rostliny. A tak stále dokola. V zahradě je to podobné a zbytky z kuchyně, plevel, trus domácích mazlíčků s podestýlkou, tráva a podobně jsou ty pravé suroviny pro kompost, který i když vzniká z odpadu, tak pro zahradu je úplný poklad.
Na začátku bych vám ráda napsala definici kompostu, dále jeho výhody pro zahradu, postup kompostování, použití kompostu a na závěr přidám i dvě zajímavosti.
Co je to kompost?
Kompost je pomalu působící hnojivo, které obsahuje stabilizované organické látky a rostlinné živiny získané biologickým rozkladem.
Proč je tak prospěšný?
Jaký je návod na kvalitní kompost?
Je to ukládání surovin ve správném poměru, tedy v poměru 1:30, kde na jeden díl dusíkatých surovin dáme 30 dílů uhlíkatých. To je vědecky prokázaná kombinace pro co nejrychlejší kompostování bez zbytečného zápachu.
Dusíkaté suroviny, ten jeden díl, si představte jako zápalku, která vede k zahřátí kompostu. Je to čerstvě posekaná tráva, ovoce, kuchyňský odpad, trus apod. Uhlíkatých surovin je 30 dílů a jsou to suroviny, které kompostu dodají hmotu. Mezi uhlíkaté suroviny patří suché listí, sláma, štěpka, hobliny apod.
Přeženeme-li to s dusíkatými látkami, tak to poznáte po čichu. Kompost bude zapáchat a místo zahřívání a tlení bude probíhat hnití. Dáme-li do kompostu přebytek uhlíkatých látek, bude tlít pomalu.
Pokud se rozhodnete kompost nepřehazovat, tak bude kompostování probíhat, ale ne tak účinně. Přehozením dodáme kyslík, čímž se urychlí proces kompostování a zvětší se výsledný objem kompostu.
Aby zanikla semena plevelů a další nežádoucí látky, tak je potřeba, aby kompost prošel teplotou 50-70 °C (hygienizační teplota). Postupně teplota v kompostu přirozeně klesá a začínají se v něm zabydlovat větší organismy z nichž nejznámější je žížala.
Dát tomu čas je další z tipů na kvalitní kompostování. V ideálním případě první rok ukládáme rostlinný odpad ve správném poměru, další rok se kompost uleží a až třetí rok jej používáme.
Objem kompostu by neměl být menší než 1m3. Větší objem je lepší, při menším objemu se suroviny nemusí zahřát na teplotu přes 50 °C.
Dejte si kompost tak daleko od kuchyně, aby se vám k němu chtělo chodit za každého počasí. Aby kompost příliš nevysychal je lepší dřevěná ohrádka kolem kompostu a umístění ve stínu nebo polostínu.
Budete-li kompostovat jakýmkoli způsobem, vždy je to podle mě lepší, než házet rostlinný odpad do popelnice nebo pálit odpad ze zahrady. Mějte s kompostem trpělivost a i když vždy nevyjde ideálně, tak jste bohatší o zkušenost a příště to můžete zkusit jinak.
Použití kompostu
V zeleninových záhonech, u ovocných keřů, pod stromy, u trvalek i letniček si můžete rostliny dohnojit kompostem.
Kompost se také dá použít všude tam, kde se běžně používají kupované substráty s rašelinou. Těžením rašelinišť se uvolňuje obrovské množství uhlíku do atmosféry a ještě se ničí rozsáhlé plochy obývané specifickými rostlinnými a živočišnými druhy. Sami si můžete doma zdarma vytvořit kompost a tím chránit přírodu.
Zajímavosti:
Ve větší zahradě mohou být i speciální komposty. Jeden takový máme pro využití na tekuté hnojivo a vznik kompostu je až na druhém místě. V tomto případě je kompost uložený ve vyřazené vaně a založí se tak, že se část jiného kompostu včetně žížal přesune do vany a pak se přidávají další složky kompostu. Je tam menší objem než 1m3, ale zase to má výhodu v tekutém hnojivu. To z vany po dešti vyteče do kbelíku, který je umístěný pod odtokovým otvorem vany. Hnojivo je hned připravené pro použití v zahradě. K tomuto kompostu mě inspirovala Katka Horáčková, učitelka permakultury.
Pokud rádi experimentujete a nevadí vám přehazování, tak další netradiční kompost je rychlý tzv. Berkeley kompost. Při dodržení postupu vznikne nový kompost už za 18 dní. Mám jej vyzkoušený a i když hotový kompost nemá stejnou strukturu jako odleželý kompost, tak je to zajímavá alternativa. Inspiraci jsem našla v knihách a v kurzu Jaroslava Svobody o ekozahradách.